OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 

Historické prameny k první písemné zmínce
o obci Chlum

 

Po polovině 10. století došlo k vzestupu přemyslovských Čech a jejich expanzi na východ. Poprvé Moravu k českému státu připojil Boleslav I. V roce 1003 obsadily Moravu polské vojenské posádky Boleslava Chrabrého. Moravané sice Chrabrému zachovávali věrnost, trvale ji ovšem k Čechám v roce 1019 připojil kníže Oldřich.

Údělníci

Moravští údělníci (1019-1197): Přemyslovci

Poř. Jméno Portrét Vláda Poznámky
1 Břetislav I. Břetislav I. 1019/29–1033 V roce 1019 mu jeho otec Oldřich svěřil správu Moravy. V roce 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra.
2 Oldřich Oldřich 1033-1034 Přímá vláda českého knížete.
3 Břetislav I. Břetislav I. 1034-1054 Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci, ale krátce před smrtí ji rozdělil mezi tři své mladší syny.
4 Spytihněv II. Spytihnev II. 1055–1058/61 Břetislavův nejstarší syn se stal českým knížetem a bratrům jejich úděly na několik let vzal; Olomoucko pak Vratislavovi (II.) vrátil.

Poznámka: Na konci svého života určil Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě.

Morava tak byla rozdělena na brněnský, znojemský a olomoucký úděl.

Brněnští údělníci (1054-1200)

1 Konrád I. Brněnský Konrad I. Brněnský 1054 - 1055 Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
2 Spytihněv II. Spytihnev II. 1055-1061 Přímá vláda českého knížete.
3 Konrád I. Brněnský Konrad I. Brněnský 1061-1092 Podruhé. Úděl mu byl předán v rámci tzv. druhého dělení Moravy bratrem Vratislavem, novým českým knížetem.
4 Oldřich Brněnský   1092 - 1097 Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
 
 Vláda údělníků pokračuje až do r. 1200. Více na Wikipedii

 Oldřich Brněnský

 († 27. březen 1113) byl synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, kníže brněnského údělu (1092–1113 a znojemského údělu 1112–1113) z dynastie Přemyslovců.
Břetislav II., který se stal po smrti Oldřichova otce českým knížetem, chtěl proti principu seniorátu zajistit nástupnictví svému bratrovi Bořivojovi II., ačkoliv právo nástupu měl v případě Břetislavovi smrti Oldřich Brněnský jako nejstarší žijící Přemyslovec. Oldřich uplatňoval své nároky a Břetislav ho proto roku 1097 uvěznil v Kladsku. Kníže si vymohl nástupnické právo pro bratra roku 1099 od Jindřicha IV. a toho roku byl také Oldřich propuštěn.Roku 1100 zemřel Břetislav II. a Bořivoj II. odjel z Moravy, jejíž správou byl pověřen poté, co Oldřich s bratrem Litoldem uprchli do ciziny. Bratři tak znovu získali své úděly (brněnský a znojemský). Oldřich žádal Jindřicha IV. o podporu svých nástupnických nároků a Čechy mu byly uděleny v léno. Po neúspěšném vyjednávání s Bořivojem chtěl Oldřich svést bitvu u Malína, ale jeho vojsko se rozprchlo, a tak se vzdal svých nároků na trůn. Po Litoldově smrti mu připadlo roku 1112 Znojemsko.Pochován je pravděpodobně vedle svého bratra v třebíčském benediktinském klášteře, jejž spolu podle všeho založili. Jméno jeho manželky neznáme, zanechal po sobě ale syna Vratislava a nejspíš 
i dceru Naději.

         

Třebíčský klášter 

První zprávy o trvalém osídlení kraje jsou spojeny se založením benediktinského kláštera 
v Třebečském lese roku 1101 údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským. Klášter založila přemyslovská knížata z důvodu neúspěšného pokusu Oldřicha Brněnského o prosazení na pražský stolec, který mu měl po Břetislavově (II.) smrti podle seniorátního principu připadnout. Klášter měl sloužit jako rodové pohřebiště a zároveň vyjadřovat mocenskou sílu údělných knížat v opozici k pražským Přemyslovcům. Roku 1104 byl klášter dostavěn a 10. července vysvětil pražský biskup Heřman kostelík sv. Benedikta. Benediktinské kláštery se hlásily k řeholi sv. Benedikta z Nursie.

K nejdůležitějším požadavkům na mnichy patřila poslušnost vůči opatovi, mravní čistota, osobní chudoba mnichů, uměřenost, mlčenlivost a věrnost klášteru.
Oděv se skládal z dlouhé černé tuniky, pláštěs kapucí (kukuly), opasku z provazu nebo látky a tzv. škapulíře (pruh látky přes kukulu).

Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie patřil ke skvostům románské architektury.
Tvořila ho protáhlá trojlodní bazilika bez příčné lodi s hlubokým kněžištěm nad trojlodní kryptou a dvojice věží v západním průčelí.

 

Středověké kláštery bývaly při svém založení zabezpečeny nějakým pozemkovým majetkem, a tak v rozmezí let 1101-1104 daroval Oldřich klášteru 51 vesnic a osad:

 [Drnovice (zanikly u Vyškova), Mladíkovice (zanikly u Vyškova), Komárov u Brna, Rybníky (zanikly u Starého Brna, Cacovice u Maloměřic, Pravlov, Letkovice u Ivančic, Oslavany, Omice, Tetčice, Ketkovice, Zašov (zanikl mezi Ketkovicemi a Rapoticemi), Rapotice, Sudice, Okárec, Rakov (zanikl u Okárce), Vaneč, Studenec, Koněšín, Hošťálkovice (zanikly u Třesova), Kozlany, Malešice (zanikly u Koněšína), Hrdibořice (zanikly u Koněšína), Radiměř (zanikla u Koněšína), Lhotice (zanikly u Koněšína), Babice (zanikly mezi Studencem a Smrkem), Smrk, Vladislav, Hostákov, Dobrotouš (zanikla u Budišova), Nárameč, Bor (zanikl mezi Rudíkovem a Trnavou), Trnava, Lubany (zanikly u Trnavy), Křižanov (zanikl mezi Budíkovicemi a Okřešicemi), Bezděkov (zanikl mezi Číhalínem a Červenou Lhotou, Nehradov (zanikl u Třebíče), Sokolí, Dobrkovice (zanikly u Petrovic), Číchov, Chlum, Kojetín, neznámé lokality Klilochovice, Kvasovice a Nemojovice a neznámé lokality Nesseuo (snad Třesov), Zagmo, Wrihotice, Hecleuici, Aldicouici a Wiprehtici. FIŠER, R.: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství, Brno 2001, s. 45-49.]

 a Litold 14 osad [Výčapy, Kracovice, Střítež, Stařečka, Pozďátky, Okrašovice, Čiměř, Jejkov,  Řípov, Kožichovice, Kohéř (zanikl u Klučova) a neznáme lokality Rascouici (pravděpodobně mezi  Třebíčí a Pozďátkami), Pohuizdi (neznámá lokalita jižně od Třebíče), Prelscici (pravděpodobně  mezi Kracovicemi a Stříteží).  FIŠER, R.: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství, Brno 2001, s. 53-55.] 
 

Zdroje:

1) SVOBODOVÁ, L.: Třebíčské panství za držby Smila Osovského v letech 1548–1613, s přihlédnutím k dějinám města Třebíče, magisterská diplomová práce, Brno 2007

2) FIŠER, R.: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství, Brno 2001

3) Wikipedie / cs.wikipedia.org